Zdeňkova stránka

Arequipa

Arequipa je druhým největším městem Peru. Nachází se v nadmořské výšce 2325 m a pro svou polohu bývá častým místem pro aklimatizaci při cestě od pobřeží směrem k jezeru Titicaca. Aklimatizaci určitě nepodceňujte a ve městě zůstaňte alespoň jeden den a jednu noc. Je to tak akorát na prohlídku města a okolí a vyhnete se tak nepříjemným problémům spojených s výškovou nemocí, kterou trpí mnoho návštěvníků, kteří jednou bez přestávky rovnou k jezeru Ticitaca nebo do hor.

Při pobytu můžete ve městě obdivovat nádhernou architekturu, kostely a katedrály. K poznání nejbližšího okolí se vyplatí okruh turistickým busem. Který odjíždí dvakrát denně (dopoledne a po pobědě) z Plaza de Armas (30 Sol). Tento bus vám ušetří spoustu času a zaveze vás na místa, kam byste se sami dost těžko dostávali (nehledě na nebezpečí v některých čtvrtích, kterými se projíždí).

Město Arequipa je dobrým východiskem k návštěvě Colca Caňonu. Existuje více možností, jak se tam dostat. Samozřejmě se dá jet linkovým autobusem na vlastní pěst a jen tak se toulat po okolí na 3-5 denním treku. Další možností je organizovaný výlet. Ten existuje ve variantě jednodenní a dvoudenní, případně vícedenní spojený s treky v údolí. Pokud vás netrápí čas, jednodenní rozhodně nedoporučuji. Na místě je toho k vidění opravdu dost a není dobré proběhnout všechna místa během pár minut. Navíc méně aklimatizovaní mohou mít problémy s výškovou nemocí.

Vzhledem k menším problémům s výškovou nemocí jsme zvolili dvoudenní variantu s tím, že se případně druhý den odpojíme a uděláme se trek do údolí. Zbývá ještě koupit „nejlevněji“ tento výlet v některé z místních cestovek, což také zabere určitý čas. Agentury nejdete v okolí Plaza de Armas.

Colca Caňon a Cruz del Condor

Ráno jsme vyrazili asi kolem osmé. V autobuse byla většina Peruánců, což mě potěšilo, zvolili jsme správnou skupinu :-). Cesta pomalu stoupá horami, kde se pasou jen vikuně až do nejvyššího místa cesty ve výšce cca 4500 m. Zde každý autobus dělá přestávku. Je zde opravdu nádherný výhled, ale taky pěkná zima. Ze sedla se prudce klesá do městečka Chivay. V okolních skalnatých kopcích je ukryto množství jeskyní a hrobek, kam se můžete podívat. Kousek jsou také horké termální prameny a vykoupání zde je moc příjemné.

Druhý den brzy ráno jsme se přesunuli po prašné cestě do místa Cruz del Condor. Je to místo, kde si v teplých proudech jen tak poletují kondoři. Je to skvostný pohled na tyto opeřence. Není už mnoho míst, kde se tito ptáci vyskytují. Pozorováním jsme strávili asi hodinu a nafotili spoustu fotek. Je zde také pěkný výhled do údolí, kam se dá sejít na dvoudenní trek, ovšem vzhledem k přetrvávajícím problémům s výškovou nemocí jsem tuto lákavou variantu zavrhli. Náš autobuse se pak s několika zastávkami vydal zpět do města Arequipa. My jsme se ovšem chtěli dostat do našeho dalšího cíle – Puna. Nechali jsme se tedy vysadit na křižovatce asi 80 km před Arequipou, kde jsme se chtěli stopnou nějakou dopravu do Puna. To se také asi po hodině za pomoci místní policie podařilo tak jsme seděli v autobuse směr Puno. Pozdě večer jsem pak přijeli do Puna. Autobusové nádraží je však kus od centra, ale všude kolem nádraží už čekají motorikové, kteří vás tam dovezou.

Puno a okolí

Puno je východiskem pro návštěvu oblasti jezera Titicaca a blízkého okolí. S ubytování není žádný problém, na turisty jsou tu zvyklí. Nacházíme se již v nadmořské výšce 3 800 m.n.m., takže se vypatí i určitá aklimatizace a odpočinek. Bohužel kombinace výškové nemoci a jiných problémů polovičce z nás nevyhnula, proto jsme se rozhodli zde zůstat zde celý den (2 noci.)

Samotné město s pěší zónou stojí za krátkou prohlídku, je zde i pár zajímavých kostelů, muzeí apod. Pěkný výhled je i z okolních kopečků a vyhlídek. Mohu doporučit například vyhlídku Cruz del Condór. Ale pozor, není to příliš bezpečná oblast, takže rozhodně ve dne a ve skupině. Nebezpečí je zde prý od mladých teenagerů, kteří zle loupí ve snaze obstarat si peníze na drogy.

Punu je také výchozí stanicí pro jízdu vlaku přes Juliacu do Cuzca. Na tuto cestu, která trvá 10 hodin, vyjíždí vlak třikrát týdně v osm hodin ráno. Je to jistě nádherná trať, ale připravte se, že nejlevnější jízdné stojí 143 USD (431 solů) !!!. Jízda autobusem vyjde na zlomek této ceny a cestou jedete většinou kolem tratě. Hold vlak už je zde jen jako turistická atrakce.

Za návštěvu kolem Puna pak stojí naleziště Sillustani. Žil zde kdysi národ, který kdysi ovládal jezero Titicaca. Hrobky rozeseté po kopcích jsou ve tvaru věží, z níž největší měří 12 m. Veřejná doprava až k nalezišti nejezdí příliš často a tak se časově vyplatí jet organizovaně minibusem s průvodce, který odjíždí po poledni s Puna (jízda cca hodinu, 30-35 solů vč. vstupného). Cestou zpátky se pak ještě zastavíte u některé z tradičních farem s prohlídkou.

Poblíž centra Puna je přístav, kde lze pořídit výlet na některý z otrovů. Nejpopulárnější jsou rákosové ostrova Urus, ale zajímavější je některý z tradičních ostrovů Taquile nebo Amantani. Zatímco první dva lze navštívit během jednoho dne, ostrov Amantani není tak často navštěvován a pobyt zde je vždy spojen s přespáním v místní rodině. To je určitě z hlediska poznání místního života zajímavější a tak jsem zvolili variantu: 1. den přes ostrov Urus na Amantani, 2. den přes Taquile zpět do Puna. Můžete se koupit výlet u některé z místní cestovek, ale obyvatel ostrova nejvíce podpoříte, když si výlet sem koupíte od jejich komunitní společnosti sídlící přímo v přístavu. Punské cestovou totiž ostrovany údajně berou dost na hůl. Odjíždí se ráno vždy v osm hodin.